Nemožné se stalo skutečností, jsme mistři Ústeckého kraje ve vybíjené! Euforie přetrvává, ale jak to vlastně celé probíhalo?
Po příjezdu jsme vlítli do prvního utkání, kdy jsme hnedka okusili hořkost porážky proti Lounům, ukázala se nervozita a navíc byl jeden z jejich hráčů bohužel nad naše síly. Ve druhém utkání jsme porazili ZŠ Metelkova z Teplic (nejsympatičtější družstvo, které nás svým horečným fanděním hnalo ve finále, tímto jim na dálku moc děkujeme! 
), ve třetím utkání ve skupině jsme udolali školu z Jirkova. Tím pádem bylo jasné, že ve skupině skončíme druzí a tím se nám otevřely brány semifinále, ve kterém jsme narazili na vítěze druhé skupiny ze Štětí. Hned po prvním poločase jsme ztráceli 3 body, museli jsme druhý poločas vyhrát minimálně o 4, abychom si zajistili účast ve finále. Kluci se vyburcovali, nepokakali se z toho a druhý poločas vyhráli dokonce o 5 bodů! Comeback byl na světě! Nepodařený předchozí poločas, jako by nebyl a kluci vlítli do finále, kde na ně čekala šance na reparát v zápase s Louny. Kluci z Loun naše borce počastovali slovy “tak co? jdete zase prohrát? rozsekáme vás” akorát, že vůbec 
Kluci ukázali, co to je zachovat chladnou hlavu a oba poločasy těsně vyhráli! Tím se nám podařil kousek, že ještě teď, když to píšu, tak mám obrovskou radost Budu se opakovat, ale kluci vyhráli nejen výkony na hřišti, ale jako správní sportovci, ukázali fairplay, ikdyž si tím kolikrát přitížili v zápase a to je to, co je odlišovalo a ikdyby to nevyšlo, už tak to byli vítězové! 
Jsem na kluky po všech stránkách moc pyšnej, nikdo si to nezasloužil víc, jak oni. Chtěl bych poděkovat asistentce trenéra Stáničce, která byla pro kluky nejlepší podporou. Dále rodičům, za to, že i přes brzké vstávání kluky vypravili a co víc, Vaše děti jsou bombarďáci největšího kalibru. Dále paní učitelce Dubnové z Vrchličáku za cenné rady, slova podpory a půjčení dresů. Teď nás čeká Republikové finále v Liberci a my budeme připraveni! Už teď jsou to, ale žampióni! 
Děkujeme moc za všechny gratulace!
Pokud jste to dočetli až sem, tak máte výdrž. 
Konec hlášení. 
Lukáš Polák
